Odjinud

Typologie společností na základě převládajícího typu rodiny (Ivo Budil), skryté motivy za momentálně probíhající evropskou univerzitní reformou (Ján Dudáš), síla propagandy (Jiří Svoboda) a mentalita televizních diváků (Gustav Murín) - to jsou klíčová témata hlavních článků v prvním letošním čísle sborníku Res Publica. Sborník vydává Sdružené Media Res.
"Můj soukromý tip zní, že Evropa během několika desítek let nebude multikulturní, nýbrž ostrůvkovitě rozdělená na poměrně uzavřené enklávy, kterých bude mnohem větší počet než dnes. Přitom v „nárazníkových pásmech“ lze počítat s napjatými vztahy," říká ekonomka Markéta Šichtařová
"Evropské elity si pravděpodobně myslí si, že přijmeme islám a potom uděláme nějakou reformaci. Je to vlastně předpoklad, který vyslovil Adolf Hitler ve svém rozhovoru s Albertem Speerem, když říkal, že Arabové by díky svojí dobyvačnosti vnutili islám Němcům a Němci by pak díky vyšší inteligenci převzali vedení islámského světa," říká Petr Bakalář.
"Evropský model reprezentuje jakýsi pomyslný civilizační a etický vrchol. Svět by byl dobrým místem k životu, kdyby byli všichni takoví. Jeho slabinou je ovšem jeho zranitelnost, když se setká s něčím těmto hodnotám tak vzdáleným, jako je islám," říká psycholog Petr Bakalář
Jaké bylo, je a bude Rusko? Co je to vůbec za zvláštní fenomén – kulturní, ekonomický, geopolitický – a máme vůbec nějakou šanci porozumět všem jeho zvláštnostem? Proč se při pohledu na Rusko tak často díváme s obavami, předsudky, historickými analogiemi, které už ztratily svou aktuálnost? A co je to za konflikt, který se letos rozhořel na území mezi Ruskem a zeměmi euroatlantického prostoru? Kdo rozpoutal válečné běsnění na Ukrajině a s jakým cílem? Kdo jej dnes nejvíc přiživuje a komu to může sloužit? Jak to souvisí s událostmi v jiných, obdobně neklidných částech světa, zejména na Blízkém a Středním východě?
Médiokracie je pojem skloňovaný po řadu uplynulých let v různých kontextech. Zpravidla se jím míní skutečnost, že hromadné sdělovací prostředky neboli masmédia mají významný vliv na společenské dění, který občas přerůstá nejen v ambici, ale – za jistých okolností i schopnost formovat či deformovat události na politické scéně. Jako by média vskutku měla „moc“.
„Proč se česká média bulvarizují? Proč se tzv. seriózní tisk i elektronická média tak usilují přiblížit se triviálností svých obsahů a vnějškovou vizuální efektností svých forem přiblížit deníkovým tabloidům či komerčním televizím? Je to opravdu proto, že mizí inteligentní čtenář, posluchač, divák médií, nebo si jen média sama usnadňují život a na snižování nároků poptávky publika se jen vymlouvají?
„Konference s názvem „Ukrajina – dva roky od událostí na Majdanu a v Oděse“ se konala v Praze 25. dubna 2016. Vystoupili na ní přední odborníci z různých oblastí – od historie pres politologii, zpravodajské služby – po pedagogiku a média. Jejich příspěvky tvoří první oddíl tohoto sborníku.
Střet civilizací
Teorie Samuela Huntingtona o tom, že světová politika přerůstá v bitvu kulturní okruhů, působila před časem alarmisticky. Teď se ale zdá, že Huntington popsal situaci přesně.
Barbara Landenburger
Jedním z nejhorších aspektů současné politiky moderní levice je to, že její stoupenci otevřeně odmítají akceptovat, že my na pravici se odmítáme účastnit kolektivní sebevraždy, kterou páchají.